středa 14. září 2016

Návštěva knihovny 4

Máme září a s otevřením školy je tu i otevření knihovny. Mám černé svědomí, protože jsem za prázdniny nepřečetla z vypůjčených třinácti ani jednu knížku. Četla jsem samé recenzní výtisky, nebo vlastní knihy, protože na cesty nerada beru cizí knížky. Přece jen se s nimi může ledaco stát a za to dohadování to nestojí. Mám spoustu vlastních knih, které můžu číst. Nicméně mám silné puzení, asi jako alkoholik když cítí flašku, do té knihovny jít. Už minulý týden jsem byla, jako kdyby mi zavřeli cukrárnu před nosem, ale to jsem odolala. Dnes vím, že už neodolám.

Šmejdím proto u dětí, kde mají knížky do knihovny, aby to nebylo tak blbý, že bych vrátila alespoň ty jejich. Nevím, jestli mi moje děti v porodnici nevyměnili, protože já čtu neustále, manžel, dokud měl čas, četl taky hodně, ale děťátka čtení vůbec neláká. Ale asi ne, protože to by byla hodně velká náhoda, dva roky po sobě vyměněné děti. Takže děti sice nečtou, ale když si půjčuje maminka, musí ony taky, takže vyštrachám od nich z poličky asi 18 knih, přidám svoje 4, které jsem vyhodnotila, že když nepřečtu, svět se nezboří a šupky dupky do knihovny.

Abych si na to vzala kufr, ani to nemůžu utáhnout a s vítězoslavným úsměvem, jako, že mám taky právo tu být vplouvám do místní knihovny.

Nevím, jestli už to nehraničí s nějakou psychickou poruchou tohle hromadění knih. Říkám si, jestli nejsem na hlavu.  Proč potřebuji pořád další knihy k těm asi 50 co mám nepřečtených doma jen za tento rok, další kvanta z let minulých a ještě knihovna. No ale když musíš, tak musíš...

A jak to dopadlo v knihovně? Jen jsem to  tam trochu omrkla a držela jsem se zpátky, jen jedna půjčená kniha a to Život té druhé. O téhle knížce jsem přemýšlela, jestli si ji nemám koupit, a tak jsem si ji alespoň půjčila.  A jak to máte vy s hromaděním knih? Řekněte, že v tom nejsem sama… :)




Život té druhé - Adele Parks




Anotace: Sestry Evergreenovy byly už od dětství jako voda a oheň. A zůstalo jim to doposud: Marta je vdaná, má dokonalý dům, milovaného manžela, dvě děti a vede spořádaný život, jaký si vždycky představovala. Naproti tomu Eliza bydlí v jednopokojovém bytě s přítelem, který je sice hrozně moc sexy, ale… ale to je asi tak všechno dobré, co o něm může říct. Jinak je nespolehlivý, nepořádný a především nedospělý.

A tak ho jednoho krásného dne Eliza opustí. Shodou okolností to udělá přesně ve chvíli, kdy Martu opustí její manžel. A teprve tehdy začnou mít obě sestry pocit, že se ocitly na jedné lodi. A co víc: že můžou ochutnat dosavadní život té druhé, který jim najednou připadá mnohem lákavější než ten, jaký každá z nich vedla doposud.

Marta najde odvahu navázat vztah, na jaký by se nikdy neodvážila ani pomyslet: vášnivý a nespoutaný. Eliza si naopak hýčká partnerství s mužem, který jí nabízí stálost a jistotu. Možná jim ta změna přinese konečně štěstí. Ale taky možná zjistí, že když jdeme proti vlastní podstatě, lásku to jenom komplikuje.


No je to jako vždy, každý touží po tom, co nemá, ale je to opravdu lepší?



P.S. A to jsem v neděli měla velkou událost, nákup v Levných knihách a večer už se těším, až si budu muset objednat knížky z Knižního klubu :) Pořizování knih zdar :)

3 komentáře:

  1. Já už do knihovny raději nechodím. Vím, že bych si půjčila hromadu knih a nestihla je přečíst :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, taky to budu muset omezit. Naštěstí ta naše je maličká, takže to co mě zajímalo budu mít brzy přečtené :) Děkuji za komentář :)

      Vymazat
  2. Do knižnice radšej nechodím ,lebo nemám rád termínovanie . Čítam v tedy keď mám chuť a nie , že do mesiaca doniesť knihu naspäť ... A navyše mam ku knihám majetnicky vzťah , keď má nejaká zaujme , musím ju mať ( knihu ) . Tak sa mi utešene doma hromadia ...

    OdpovědětVymazat