úterý 27. listopadu 2018

KDYBYCH TĚ NEPOTKAL...


Autor: Viktorie Besó
Počet stran: 191
Rok vydání: 2018
Vydavatelství: JONATHAN LIVINGSTON, s.r.o.



Viktorie Besó je česká autorka píšící pod pseudonymem a román Kdybych Tě nepotkal... je její už čtvrtou knížkou. Píše hlavně pro ženy, ale některé romány jsou psány i z mužského pohledu, a proto si je klidně mohou přečíst i muži.
Hlavním hrdinou je Richard, muž kolem čtyřicítky, který žije svojí prací v reklamní agentuře. V kavárně, kam si chodí každé ráno pro kávu potkává tajemnou ženu, která jej uchvátí. Když se s ní později seznámí, je to Beáta, která určuje pravidla hry, kdy a kde se uvidí. I když Richardovi připadá trochu zvláštní až bláznivá, velice jej přitahuje a  stává se doslova závislý na sexu s ní.
Beáta skutečně není obyčejná žena. Svůj dar nejdříve vnímala spíše jako prokletí, než do jejího života vstoupil On a nasměroval ji tím správným směrem…

A zase seděl na své bílé kožené pohovce se sbalenou taškou a čekal. Poslušně jako školák. Déja vu? Ne, žádný školák, absolutní idiot. Ale už se nad svým chováním příliš nevzrušoval. Jediné, co ho opravdu vzrušovalo, byla představa, že stráví dalších několik dní s Beátou.
Když se ozval zvonek, nadskočil. Rychle vstal a nedočkavě vyšel ven. Stála tam ona v celé své kráse. Oblečená nezvykle do sportovního, ale i v něm vypadala skvěle.

Na to, že má tento román necelých dvě stě stran, podařilo se autorce toho do něj dostat docela dost. Kromě toho, na co už jsme zvyklí, a to že se v jejích románech objevuje láska a erotika a také, že se její romány odehrávají částečně, nebo úplně i v zahraničí, tady máme i něco navíc.



Retrospektivně se seznamujeme s minulostí Beáty, která se za poznáním vydává až do jižní Ameriky, do Peru a pak také do Bílých Karpat a dokonce i do minulých životů.  Máme tu tedy motiv bohyní, léčitelek, které byly v minulém režimu až na několik málo vyjímek vymýceny.

Tohle mě hodně překvapilo a posunulo knížku ještě o několik “levlů” výš. Připomnělo mi to knihu Žítkovské bohyně, ale s tím rozdílem, že zatímco Žítkovské bohyně byl román velmi stísněný až depresivní, tady máme tohle téma v trošku odlehčenější formě.

Takže po začátku, který je spíše erotičtějšího rázu se přesouváme k něčemu více duchovnímu.

Knížku jsem přečetla za dva dny, což je u mě rekordní rychlost.  Zajímalo mě, co bude dál s Richardem a Beátou a také co bylo před nimi. Autorka nás totiž napíná a minulost Beáty odhaluje postupně, po kapkách. A taky se jí podařilo mě překvapit a i zmást. Takže za mě dobrý. Rozhodně čtenáře nechává na pochybách až do téměř úplného konce.



Styl Viktorie Besó mi sedí, je lehký, svižný, stránky rychle ubíhají. Baví mě erotika v jejích románech a i když cestuji raději naživo než v knihách, ráda sleduji její hlavní hrdiny na jejich cestách, ať už to bylo ve Sbírce motýlů, kdy žila hlavní hrdinka chvíli v Itálii, nebo v Dívce s vůní manga, které se odehrává na Filipínách tak i tady, kdy se s Beátou dostaneme do Peru.

Já tedy nemám co vytknout, možná mohla mít víc stránek :) Čtení jsem si rozhodně užila, takže hodnotím 90 % a těším se, co Viktorie napíše přístě!



Za knížku moc děkuji autorce.

Nejlevnější cenu knihy KDYBYCH TĚ NEPOTKAL... najdete zde

2 komentáře:

  1. Zajímavá kniha, asi po ní mrknu, respektive po jejích knihách celkově:-).
    Tvému blogu dávám odběr a budu se sem ráda vracet, stejně tak ráda tě přivítám i u sebe na blogu, kde nyní probíhá soutěž s Dermacolem.
    ByGabra
    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) Viktorie Besó mi jako autorka sedla a její knížky mě fakt baví :)

      Vymazat